Poradní expertní sbor (PES), který byl letos v lednu založen za účelem doporučení změn důchodového systému, tento týden vydal svou závěrečnou zprávu. Ta, stejně jako analytici, říká, že ani reforma už mladším lidem současný královský důchod nezaručí. Očekávám, že stát v budoucnu  – v tom lepším případě – bude garantovat určitý minimální důchod. Jestli to bude symbolická jedna koruna nevím. Ale každopádně to bude mizérie, podělil se se serverem Měšec.cz o neradostné vyhlídky Aleš Michl, analytik z Raiffeisenbank.

Nová projekce, kterou provedla Bezděkova komise potvrdila, že současné financování důchodového systému je neudržitelné a vede k deficitům kolem 4 % hrubého domácího produktu (HDP) ročně.  Jedna třetina výdajů na důchody tak nebude zhruba v roce 2050 kryta  pojistným. Ačkoli parametrické změny z roku 2008 i mírné zlepšení demografických dat (nárůst porodnosti) situaci mírně zlepšily, byly zastíněny zhoršením ekonomické situace způsobené finanční krizí a ekonomickou recesí. Zpráva je krutě pravdivá. Na důchodový systém nemáme peníze již v současném nastavení a v budoucnu to bude jen horší. Proto je reforma neodkladná, varuje Štěpán Pírko, analytik ze společnosti Colosseum.

Současný důchodový systém je extrémně solidární

Současný, přehnaně solidární důchodový systém sestává ze dvou pilířů. Ten první je tvořen státem spravovaným průběžně financovaným důchodovým pojištěním. Druhý pilíř zastupuje dobrovolné soukromé penzijní připojištění se státním příspěvkem. Ten ale není nijak významným zdrojem důchodových příjmů i přes to, že se na něm podle závěrečné zprávy  podílí zhruba 70 % ekonomicky aktivních osob. Čtěte více: Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2010

Problém je v tom, že současné financování důchodového systému nemůže občanům dát do budoucna takovou výši důchodů, jakou pobírají současní penzisté. Buď nabídne v penzi budoucím důchodcům nižší náhradu mzdy, nebo bude nutné více zdaňovat ekonomicky aktivní obyvatelstvo, nebo se bude věková hranice pro odchod do důchodu zvyšovat donekonečna. Soukromé penzijní připojištění je sice dobrý nápad, jeho využití je ale stále dobrovolné. A ti, kteří už spoří, si v porovnání s občany jiných států přispívají ze mzdy dost nízkou částkou. Navíc při ukončení spoření preferují podle zprávy spíše jednorázovou výplatu před pravidelně vyplácenou částkou.

Doporučení expertního sboru pro oblast prvního pilíře

V rámci dalších parametrických změn v oblasti financování důchodového pojištění expertní sbor navrhuje:

• pokračovat v postupném zvyšování důchodového věku s tím, že v roce 2035 by se měla postupně věková hranice u mužů a žen sjednotit,
• zavést možnost zaměstnavatelských penzijních plánů (resp. pojištění) pro zvlášť namáhavá riziková zaměstnání v doplňkových důchodových systémech hrazených z prostředků zaměstnavatelů, eventuelně samotných pojištěnců,
• odstranit možnost vlády stanovit vyšší procento valorizace důchodů a postupně přejít na
• cenovou valorizaci vyplácených důchodů nejpozději do roku 2025,
• po startu reformy, který je plánován na rok 2015 zrušit doživotní výplatu vdovských a vdoveckých důchodů, kromě těch, co byly přiznané do té doby,
• zavést mechanismus sdílení vyměřovacích základů mezi manželi, který by měl podle expertního sboru zajistit rozdělení příjmů obou manželů pro účely stanovení jejich důchodových nároků,
• zavést koncept fiktivního příjmu ve výši 40 – 80 % průměrné mzdy pro hodnocení náhradních dob pojištění. Pojistné za tyto doby by mělo být hrazeno z DPH,
• snížit pojistnou sazbu z 28 % na 23 % a vykompenzovat tento krok fiskálním sjednocením sazeb DPH na úroveň 19 %.  Z těchto daňových příjmů, které by podle výpočtů PES měly dosáhnout 50 mld. Kč, by mělo být také hrazeno pojistné na výše zmíněné financování náhradních dob pojištění,
• snížit strop pojistného na úroveň trojnásobku průměrné mzdy,
• sjednotit výběr pojistného a daní,
• postupně prodlužovat rozhodné období  pojištěnce až k hodnocení celoživotního příjmu,
• v souvislosti se zvyšováním věkových hranic provádět pravidelně aktualizaci definice invalidity, před  přiznáním invalidního důchodu vždy posoudit možnost efektivní rehabilitace a zlepšit kvalitu lékařské posudkové služby. PES také doporučuje vyplácení invalidního důchodu pouze do věkové hranice pro získání starobního důchodu, po jejímž dosažení přejít na výplatu starobního důchodu a nepřiznávat invalidní důchod v době, kdy již vznikl nárok na předčasný starobní důchod,
• otázku neomezeného souběhu důchodu a pracovního příjmu řešit nepřímo prostřednictvím daňové soustavy spíš než administrativními zásahy jako je např. krácení důchodu podle výše příjmu,
• zvýšit celkovou podporu státu rodinám s dětmi v oblastí daní a dostupnosti s rodinou spojených služeb.

Suma sumárum reforma nám přinese například zdražení všeho, co ještě spadá do nižší sazby DPH – jako jsou například léky nebo potraviny. Dále také omezení  v oblasti vdovských a vdoveckých důchodů nebo zpřísňování definice invalidity s odvoláním na kvalitnější lékařskou péči. Odvody na pojistném budou nižší, co ušetříte, to si naspoříte do důchodu pro sebe. Buď povinně nebo dobrovolně. Ve hře jsou dvě navrhované varianty. Čtěte také: Podmínky nároku na důchod se zpřísňují, dotknou se všech

Řešení druhého pilíře experty rozdělilo na dva tábory

Členové expertního sboru se shodli na tom, že je nutné vytvořit spořicí – fondový pilíř pro penze. Rozcházejí se ale v konkrétním způsobu, jak ho vytvořit.

Většinový návrh: spoření povinné pro všechny

Většina členů Bezděkovy komise chce postupně financování rozdělit na dva samostatné pilíře s tím, že první pilíř bude zastupovat současné financování důchodového pojištění z odvodů. Do něho poplyne 20 % z 23% sazby pojistného a jeho podoba bude uzpůsobena výše zmíněným návrhům

Druhý pilíř bude spořicí – fondový, financovaný ze 3 % z 23% sazby pojistného. Provozovat by ho měly penzijní fondy, investiční společnosti nebo jiní asset manažeři – podle výběru účastníka, který si také bude moci zvolit, aby jeho prostředky byly investovány výhradně do českých státních dluhopisů. Ty by tak měly zaručit bezpečnost uloženým prostředkům. Čtěte také: Jak a kolik spořit na důchod?

Do obou pilířů budou muset povinně přispívat všechny osoby, které budou v roce startu reformy mladší 40 let. Důchod z prvního pilíře se těmto osobám úměrně zkrátí tak, jako by nedošlo ke snížení pojistné sazby z 28 na 23 %. Občané starší 40 let budou pobírat důchod podle původních pravidel. Naspořené prostředky z druhého pilíře by byly občanů povinně vypláceny formou doživotní anuity a v případě úmrtí pojištěnce před vznikem nároku na anuitu by byly prostředky převedeny na penzijní účet oprávněné osoby.

Výhodou uvedeného směru penzijní reformy by bylo citelné snížení nákladů práce, a tím zvýšení konkurenceschop­nosti české ekonomiky. Nevyřčeným důsledkem penzijní reformy by zřejmě bylo další snižování rozdílů ve výši důchodů nově přiznaných z nového průběžného systému. Průběžný systém by tak zřejmě zajišťoval „rovný důchod“ blízko úrovně životního minima, zatímco diferenciace zabezpečení ve stáří by byla zajištěna z druhého pilíře, okomentoval navrhovaná opatření Pavel Sobíšek, analytik z UniCredit Bank.

Většinový návrh počítá také s třetím pilířem, který by tvořilo životní pojistné a reformované dobrovolné penzijní připojištění s podporou státu.

Je sympatické, že důchodová reforma získává přesnější obrysy a má za současné politické konstelace lepší vyhlídky na spuštění. Návrh se zdá být ve variantě 1, pro niž hlasovala většina členů Bezděkovy komise, jako finančně vyvážený. Výpadek v sociálním pojistném by zřejmě byl pokrytý dodatečnými příjmy ze zvýšení DPH, pochválil návrhy Sobíšek. Zároveň ale varuje: Co ovšem návrh neuvažuje, je jednorázový náklad kvůli nutné valorizaci stávajících důchodů po spuštění systému. Zvýšení dolní sazby DPH o 10 % by totiž jednorázově zvýšilo inflaci o 3 až 4 % a životní náklady důchodcům až o 5 %. Proto, ale nejen proto, by bylo důležité vytvořit ve státní kase do začátku značnou finanční rezervu. 

Menšinový návrh: spoření dobrovolné

Druhá varianta, kterou podporuje zbylá menšina sboru, počítá s tím, že se systém financování důchodového pojištění upraví podle výše navržených změn, ale pojistná sazba zůstane 23%.

Druhý – spořicí pilíř by provozovaly renomované penzijní fondy, které by disponovaly nabídkou více penzijních plánů s rozdílnou investiční strategií, včetně zaměstnaneckých plánů pro pracovníky v rizikových a fyzicky náročných profesích. Stávající penzijní fondy by pak vedly penzijní plány podle současných podmínek těm účastníkům penzijního připojištění, kteří nevstoupí do druhého pilíře. Čtěte také: Jak sjednávat pracovní poměry s důchodci na přelomu let 2009 a 2010

Přímá podpora státu pro druhý pilíř by byla nastavena na 3 % pojistného. Nárok by ale vznikal jen těm pojištěncům, kteří by spořili také minimálně 3 % ze své mzdy. Tato výše by byla zároveň podmínkou pro vstup do tohoto pilíře. Na tuto státní podporu se aplikuje stejný strop jako v prvním pilíři, tzn. do výše trojnásobku průměrné mzdy, uvádí zpráva expertního sboru s tím, že vstup do druhého spořicího pilíře by byl dobrovolný, pak už by se ale stalo odvádění pojistného povinné. Právě fakt, že by spoření bylo dobrovolné by ale mohl být v případě této varianty kamenem úrazu, protože bude vždycky existovat skupina lidí, kteří raději upřednostní současnou spotřebu před plánováním životní úrovně ve stáří.

Naspořené prostředky by se podle menšinové varianty povinně vyplácely jen formou doživotní anuity. Výjimku by tvořily zaměstnanecké plány pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání v rizikových a fyzicky náročných podmínkách u nichž by také bylo možné vyplácet důchody na dobu určitou. V případě úmrtí pojištěnce před vznikem nároku na anuitu počítá menšinový návrh s převedením těchto prostředků na penzijní účet oprávněné osoby nebo jejich zahrnutí do předmětu dědického řízení.

Analytici: Reforma je potřeba, doufejme že proběhne

Analytici se v názorech na reformu různí. Ne však v tom, že by byla opatření špatná nebo by dokonce nebyla potřeba. Někteří spíše pochybují, zda k provedení reformy a nepopulárním opatřením seberou politici dost odvahy a zda bude společnost dost moudrá na to, aby dokázala hledět dál, než na špičku vlastního nosu. Proč jsem skeptický ohledně reformy penzí? Nevěřím, že politici k ní najdou odvahu. Podle mě to skončí všechno tím, že se dále prodlouží věk odchodu do penze anebo zvedne zdanění. Nevěřím hlavně na to, že se politici zvládnou domluvit a že reformu zafinancují. Doteď hospodařili s velkým mankem, které by smrtelníkovi nemohlo nikdy projít, a jen na první fázi změn by potřebovali okamžitě nejméně 50 miliard korun, upozornil server Měšec.cz na možná úskalí Aleš Michl, který se zároveň obává některých dopadů reformních opatření. Ano, mohou skokově zvýšit DPH na potraviny na 19 %, jak zní jeden z návrhů, jenomže…zkoušeli jste se někdy rozjet autem se zataženou ruční brzdou? Teď jsme v recesi – nikoli krizi. Když takhle hodně zvedneme daně, tak tím zatáhnou za ruční brzdu ekonomice. A zkuste se pak rozjet…, dodal. Čtěte také: Jak odejít předčasně do penze s nekráceným důchodem?

Ne všichni ekonomové jsou ale vůči provedení reformy skeptičtí. Návrhy zmíněné ve zprávě považuji za kroky správným směrem. Rizikem je nalezení odvahy některých politiků a vůle společnosti změny přijmout. Nicméně i v tomto jsem optimistou, domnívám se, že nyní je silná snaha obou zmíněných stran spolknout pilulku, která bude dost hořká, řekl serveru Měšec.cz Štěpán Pírko.

Dosud nevyřčená, ale velice trefná zůstala ještě jedna poznámka. Je pravda, že příprava reformy bude složitý a náročný proces. Začít s ní ale až v roce 2015 je vyložený hazard s její budoucí existencí.

Politicky ne úplně šťastné mně připadá zahájit reformu až v roce 2015. Její zrušení či aspoň korekce ještě před zahájením by se mohlo stát silnou kartou populistů před příštími parlamentními volbami, potvrdil serveru Měšec.cz Pavel Sobíšek. Podobné téma: Třináctý důchod je populismus. Je vám nanic, když vás nikdo nezaměstná

Problém je v tom, že jsou Češi zvyklí na určitou výši komfortu, ze které nechtějí žádným způsobem slevit. Nechtějí slyšet ani o tom, že budoucí důchody už není z čeho zaplatit a že právě oni budou muset být jednou z těch generací, která se nakonec musí smířit s tím, že stát se o ni nepostará tak, jako o současné důchodce. Když už ale nemůžeme hrabat na vlastním důchodovém písečku, hrabme na něm alespoň našim dětem.