Jak klesá státní důchod?

Jak klesá státní důchod?

Životní úroveň některých penzistů je ve vyspělých zemích vysoká. Jedná se však o občany, kteří se nespoléhají na státní penzi a finanční budoucnost vzali včas do svých rukou. V Česku klesla státní penze v porovnání s průměrnou čistou mzdou za deset let o 6 % a tento trend bude pokračovat.

Výše státní penze klesá ve všech vyspělých zemích světa. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji si jednotlivé státy nemohou dovolit současné nastavení penzijního systému. Všechny zprávy hovoří o tom, že státní penze bude v Česku v budoucnu klesat, ale státní penze již významně klesá nyní. Za posledních 10 let klesla stání penze v porovnání s průměrnou mzdou o 6 %.

Průměrný důchod = 52 % průměrné čisté mzdy

V roce 2008 činila průměrná hrubá mzda 23 542 Kč. Po odvodu daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění byla průměrná čistá mzda 17 912 Kč. Průměrný klasický starobní důchod v roce 2008 byl 9 347 Kč.

Průměrný důchod dosahuje 52,2 % průměrné čisté mzdy. Protože důchody jsou do částky 248 tis. Kč ročně vypláceny čisté (nepodléhají odvodu daně z příjmu fyzických osob ani pojištění), je zapotřebí porovnávat průměrnou čistou mzdu a průměrný důchod. Ještě v roce 1998 byl průměrný důchod 58,1 % průměrné čisté mzdy.

Nůžky mezi průměrným důchodem a průměrnou čistou mzdou se budou v budoucnosti ještě více rozevírat. Penzisté bez vlastního spoření tak budou v budoucnu mít příjem na hranici chudoby (tj. 60 % mediánu).

Tabulka 1: Poměr důchodu k průměrné mzdě

Pramen: Český statistický úřad a MPSV

Česko - finanční zabezpečení na penzi je nedostatečné

Přestože se v Česku zvyšuje počet lidí spořících na stáří, jsou jejich pravidelné úložky nízké. Např. penzijní připojištění má uzavřeno cca. 4,4 mil. lidí, ale měsíční úložka průměrná výše úložky se pohybuje okolo 450 Kč. Na penzi je nutné myslet brzy, již ve třiceti letech. 

Pravidelné měsíční úložky do zvolených finančních produktů by měly činit cca. 10 % čistého měsíčního příjmu. Problémem však v Česku zůstává vysoké sociální pojištění, kdy dnešní mladší generace odvede státu prostřednictvím sociálního pojištění vysoké odvody (vůbec nejvyšší ze zemí EU) a státní důchod bude nízký.

Snížení sociálního pojištění je jednou z cest, jak mít disponibilně každý měsíc více peněžních prostředků možných vhodně investovat pro zajištění na penzi. Největším motivací k vyššímu a dřívějšímu spoření či investování na penzi by však byla chybějící důchodová reforma.

Jak vysoká je státní penze v Německu?

Výše státních důchodů klesá i v Německu, které má stejně jako Česko zaveden průběžný způsob financování státních penzí. Mnoho důchodců je tak v Německu dle studie Německého institutu pro hospodářský výzkum ohroženo chudobou. Základní státní pojištění na důchod je nedostačující. Již nyní musí 62 % Němců vyjít se státním důchodem nižším než je tisíc euro. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2008 byla 3 662 euro.

Situace je samozřejmě podstatně horší ve východoněmeckých spolkových zemích (např. v Durynksu má 82 % občanů nižší důchod než tisíc euro a v Meklenbursku 73 % občanů). Ve východoněmeckých spolkových zemích jsou penzisté více odkázáni pouze na státní důchody.

V Německu si 85 % mladých lidí ve věku 15 až 25 let myslí, že jejich generace bude mít výrazně snížený státní důchod. Zodpovědnost dnešních třicátníků k zabezpečení na penzi je tak v Německu podstatně větší než v Česku. Přitom obě země mají podobný způsob výplaty státní penze a výše státní penze je v současné době nastavená na podobné úrovni.

Tabulka 2: Jak vysoký státní důchod pobírají občané v Německu?

Pramen: Statista DE und Sozio-oekonomisches Panel (SOEP)

Více příjmů v penzi je nutností

Ve vyspělých zemích počítají občané s více příjmy v důchodovém věku. Státní penze je pro ně pouze jedním z nich. Nutnost dalších vlastních příjmů zvyšuje i vysoká pravděpodobnost zvýšených finančních nároků na zdravotní péči v penzijním věku. Současný model zdravotnictví v Česku je dlouhodobě neudržitelný a výše spoluúčasti bude časem podobná jako ve většina západních zemí EU.

V Česku je v současné době zdravotní péče hrazena z 96 % ze zdravotního pojištění, na soukromé výdaje připadají pouze 4 %. To je nejvíce ze všech členských zemí OECD. V USA dosahují soukromé výdaje více než polovinu, v Nizozemí 28 %, Německu 21 %, Francii 14 % a i v zemích s propracovaným sociálním programem více než 10 % (např. Dánsko 12 %, Finsko 11 % a Švédsko 10 %). Obdobná situace je i u léků.

Výše příjmů v důchodovém věku v mnoha zemích určuje, jak kvalitní zdravotní péči si může občan dovolit. Finančnímu zabezpečení na penzi je potřeba věnovat vysokou pozornost již v mladém věku.