Jsou Češi šťastnými důchodci?

Nejšťastnější důchodci žijí v jihovýchodní Asii. A co Češi?

Jaké je vnímání důchodu v České republice v porovnání se světem a jakým způsobem se pracující lidé připravují na vstup do důchodového věku?

Zajímavé výsledky z oblasti důchodů publikovala finanční skupina AXA, která si na toto téma nechala zpracovat celosvětový průzkum s názvem AXA Retirement Scope 2008. Průzkum probíhal v 27 zemích světa včetně České republiky, která byla do průzkumu zařazena poprvé. Vypracováním průzkumu byla ve většině případů pověřena agentura GfK, která vždy zkoumala vzorek 300 důchodců a 300 pracujících (v zemích s vyšší populací jako Čína, Indie a USA byl tento vzorek adekvátně navýšen).
 

Jeden z prvních výstupů výzkumu potvrdil dávno známou a nepříliš optimistickou pravdu a sice, že světová populace stárne a v příštích 25 letech naroste počet lidí starších 85 let o 150 %.
 

Graf 1: Globální stárnutí
 
 

Jak lidé vnímají odchod do důchodu?

Současní důchodci se ve velké většině vyjadřují, že se v důchodu cítí šťastní (29 % velmi šťastných a 57 % docela šťastných), přičemž nejvíce spokojení se svou životní situací jsou penzisté v jihovýchodní Asii. Zajímavé je, že tito lidé příliš nespojují svůj pocit štěstí s hmotným zabezpečením a těší se spíše ze svého zdraví a svých rodin. Jinak jsou nejvíce spokojení penzisté v Kanadě, Indii, Švýcarsku a na Novém Zélandě.

Optikou stávajícího populačního vývoje však budoucnost příliš růžově nevypadá. Jak vidí svou budoucnost lidé v současnosti pracující, nicméně budoucí důchodci? Svůj život v penzi nejoptimističtěji vidí opět jihovýchodní asiaté, vyjma tedy obyvatel Japonska, kteří se naopak vyjímají mezi nejpesimističtějšími národy. Zdatně jim sekundují například Portugalci, Maďaři či Francouzi.

Graf 2: Vnímání své budoucnosti v důchodovém věku

Graf 3: Menší příjem v důchodu neznamená snížení kvality života

I přesto, že kvalitu života si stávající ani budoucí důchodci nespojují přímo s výší příjmu v důchodovém věku, je patrné, že tento faktor má na vnímání obyvatel výrazný vliv. Důkazem je i následující tabulka, která přináší srovnání jednotlivých zemí z pohledu pravidelného příjmu penzisty a jeho nezbytnými náklady na provoz domácnosti. Je patrné, že mezi zeměmi s největším měsíčním deficitem figurují země, které se v předchozím odstavci zařadily mezi ty pesimistické.

Tabulka 1: Příjmy a výdaje seniorů

Podle dříve publikovaných studií je navíc nadmíru jasné, že příjem důchodců z dosud známých systémů důchodového zabezpečení bude klesat. Poměr lidí v důchodovém věku ku počtu lidí v produktivním věku se bude výhledově neustále zhoršovat a podle současných odhadů by v roce 2050 mohl na jednoho důchodce vydělávat cca 1,1 pracující. (V současnosti je tento poměr 1:2,4 ve prospěch produktivních obyvatel)

Individuální zabezpečení na důchod

Lidé si stále více uvědomují, že pouze státem organizovaný systém důchodového zabezpečení jim těžko zabezpečí kvalitu života ve stáří a stále častěji myslí na zadní kolečka. Což je velice pozitivní zpráva, ale nic nemění na tom, že lidé stále očekávají, že podstatnou část příjmu v důchodovém věku jim zajistí stát.

Češi společně s Belgičany, Filipínci a Španěly patří k národům, které na stát spoléhají nejvíce. Celkově v České republice 90 % respondentů uvedlo, že v zabezpečení důchodového příjmu by měl hrát hlavní úlohu stát (světový průměr se pohybuje kolem 80 %). Na druhou stranu v porovnání s celosvětovým průměrem patří Češi do skupiny zemí (USA, Nový Zéland), kde si lidé uvědomují, že k zabezpečení životní úrovně je potřeba si individuálně tvořit rezervy. 79 % pracující populace v ČR si již dnes nějakým způsobem spoří na stáří. Světový průměr je pouze 54 %, přičemž mezi největšími flegmatiky jsou Španělé, Maďaři a Maročané.

Pracující důchodci

Nepochybně zajímavé je také zjištění, že stále větší část dosud pracující populace počítá s tím, že v důchodu si nalezne nějaké drobné zaměstnání (54 % populace), které jim nahradí případný výpadek příjmu. Mezi současnými důchodci patří mezi nejpracovitější Japonci a v celku překvapivě právě naši penzisté (22 %, celosvětový průměr je 17 %). U Japonců není toto číslo - 28 % - zase tolik překvapivé. Příjem japonských důchodců vstupem do důchodového věku výrazně poklesne, viz. tabulka č. 1. Nicméně u našich seniorů, ve světle té samé tabulky, je to zajímavé zjištění .

Ladislav Rabušic, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity nabízí jednoduché vysvětlení: „Lidé vstupující do důchodového věku si chtějí i nadále udržovat svou životní úroveň a proto i v důchodu si přivydělávají ke svému stálému příjmu. Navíc pro seniory je zpravidla povzbuzující být součástí určitého kolektivu a zaměstnání tuto možnost nabízí. Ze současných průzkumů  vyplývá, že  Češi se do důchodu těší. Plánují si jak budou pracovat na zahrádce, cestovat nebo se starat o rodinu, tedy dělat to, na co neměli při práci dostatek času. Ale po dvou letech zjišťují, že se jim po práci a pracovním kolektivu stýská a začnou si znovu hledat nějaké zaměstnání.“

Graf 4: Důchodové aktivity: Očekávání se často rozchází s realitou
 

Důchodová reforma

 

Jak je patrné z předcházejících odstavců - budoucí důchodci si neutěšenost situace uvědomují a jsou ochotni pro zlepšení vlastní situace nemálo obětovat. V České republice například 8 z deseti lidí se domnívá, že státní systém penzí má vážné problémy. K podobnému závěru došel i květnový průzkum konkurenční agentury STEM, kde se 43 % dotázaných vyjádřilo, že změny systému důchodového zabezpečnení jsou nadmíru potřebné.

"Na to, že 80 % Čechů vnímá problémy penzijního systému, jich jen málo očekává jeho reformu v nejbližších 10 letech - 62 %. Reforma by pak podle většiny dotázaných měla přinést spíše prodloužení let ekonomické aktivity než snížení výše státem vypláceného důchodu. Češi si tak stále ne zcela uvědomují, že bez vlastního přičinění si v důchodu svoji životní úroveň neudrží," komentuje současnou situaci Marek Zeman, ředitel PR a komunikace finanční skupiny AXA pro Českou republiku a Slovensko.

Pozdější odchod do důchodu označuje jako jeden z možných kroků ke zlepšení situace také Ladislav Rabušic, který uvedl, že lidé žijí v současnosti stále déle a současná průměrná doba dožití činí u mužů přibližně 74 let a u žen dokonce 80. Proto by posunující věk odchodu do důchodu neměl představovat pro penzisty zásadní problém. Zároveň však upozorňuje, že pouze posun důchodového věku český systém důchodového zabezpečení nezachrání.