Pojišťovny pod zvětšovacím sklem dohledu ČNB

O práci dohledu nad pojistným trhem velmi otevřeně hovořila koncem listopadu 2008 na semináři IIR náměstkyně ředitele sekce dohledu nad finančním trhem ČNB Zuzana Silberová.

Od 1. ledna 2008 existují v ČNB tři dohledové sekce: regulace a analýzy, licenční a sankční řízení a vlastní výkon dohledu. Právě z této sekce pochází odbor dohledu nad pojišťovnictvím. Jedna část tedy dohlíží na to, jak jsou pojišťovny obezřetné a ta druhá – jak pojišťovny nabízejí své produkty (jak je dodržován zákon o zprostředkovatelích a o pojistné smlouvě).

„Je to mnohem zábavnější než banky, protože co pojišťovna, to jiné specifikum,“ konstatovala Zuzana Silberová. Monitorují se analýzy obezřetného chování pojišťoven, monitoruje se a analyzuje celková finanční situace každé pojišťovny – prostě chceme, abychom byli v obraze a nebyli sto let od reality, zdůraznila Silberová.

Dohled na dálku

Co to vlastně je dohled na dálku? Jde o průběžné sledování subjektů, působících na finančním trhu, nejen jednotlivých pojišťoven, ale sledování vývoje celého pojišťovacího trhu, vysvětlila Silberová.

Základem dohledu na dálku je pravidelné vyhodnocování finanční situace pojišťoven včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání. Základním zdrojem informací jsou pravidelně zasílané výkazy. Průběžně požadujeme dovysvětlení, konstatovala Silberová. A když to odpovídá, tak jedeme dál, dodala. Chceme vědět, co se v pojišťovně děje a s čím se zrovna potýká.

Vedle toho se vyhodnocují informace získané z tzv. doplňkového dohledu, to bývá v těch případech, že pojišťovna patří do některé z finančních skupin. „Tyto informace považujeme za velice důležité,“ zdůraznila Silberová. Využívají se účetní závěrky, výroční zprávy, auditorské zprávy, informace z kontrol na místě a informačních návštěv, ale i veřejné zprávy a tiskové zprávy. „Jak je vidět, informace skládáme jako mozaiku,“ shrnula Silberová.

Podařilo se dokončit „systém včasného varování“-  Early Warning System, který je jak na roční, tak na čtvrtletní bázi. Je to nástroj na to, aby inspektor, dostane-li údaje z tohoto systému, věděl, co musí pojišťovna vysvětlit. „Neznamená to, že když systém něco vyhodí, že je tam něco špatně. Vše závisí to na tom, jak to pojišťovna vysvětlí,“ konstatovala Silberová.

Každá pojišťovna má svého inspektora. Ten je tím hlavním komunikačním kanálem pokud jde o dotazy, konzultace atd., případně pro dodání dalších podkladů. Snahou dohledu je, aby tato komunikace fungovala co nejvíc neformálně.

Dohled vyhodnocuje, jaké kroky pojišťovna použije k tomu, aby následná kontrola už nezjistila nedostatky. To všechno vyžaduje čas i komunikaci s odborem řízení rizik.

Infromační návštěvy

Ty se konají od roku 2007 a velmi se osvědčily. Nejedná se o kontrolu na místě, ale o neformální setkání s pracovníky příslušné pojišťovny, mluví se o tom, jaké bylo předchozí období a co je záměrem pojišťovny do budoucna.

„V roce 2008 jsme tímto způsobem již navštívili všechny pojišťovny. Když je potřeba, konají se takové schůzky i několikrát do roka,“ vysvětlila Silberová a pokračovala: „V době současné krize se nám tyto schůzky velmi osvědčily, protože máme odpovědnost nejen za pojišťovny, ale především vůči vládě i vůči klientům.“

Dohled se snaží pravidelně vyhodnocovat dostatečnost technických rezerv a proto budou od roku 2009 zavedeny nové výkazy.

 Dohled na místě

V rámci kontrol na místě je především posuzován způsob, jakým daný subjekt identifikuje, měří a řídí podstupovaná rizika a je ověřována účinnost vnitřního kontrolního systému.

Jeho zaměření je především na kvalitativní aspekty činnosti pojišťovny, které nelze posoudit v rámci dohledu na dálku.

Každoročně je sestavován plán kontrol, který je koncipován v návaznosti na poznatky dohledu na dálku. Přihlíží se k době, která uplynula od poslední kontroly na místě, k systémové významnosti a rizikovosti daného subjektu a k dalším hlediskům, která odrážejí současný nebo předpokládaný stav daného subjektu.

ČNB prověřuje zejména dostatečnost finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a také soulad se zákonem a účinnost řídicích a kontrolních mechanismů v oblasti obchodování na finančních trzích.

V rámci kontroly technických rezerv se ČNB zaměřuje na prověření způsobu tvorby a použití technických rezerv, které dané subjekty vytvářejí, a jejich dostatečnou výši.

Pozornost je rovněž věnována spolehlivosti reportingu pro ČNB.

Obezřetnostní vyhláška

Připravuje se rovněž tzv. obezřetností vyhláška. Ta by měla upravit kvantitativní požadavky na technické rezervy. Ty se dohledu jevily jako nedostatečné, proto považoval za důležité zařídit, aby byly požadavky na rezervy ve srovnání s jinými sektory srovnatelné. Zejména tohle považujeme za velmi důležité, dodala Silberová.

Tato vyhláška rovněž stanoví požadavky na řídící a kontrolní systém, podklady k žádostem o licenci, převodu kmene, atd., údaje týkající se informační povinnosti pojišťoven (transparentnost). Součástí bude i zpráva odpovědného pojistného matematika, způsob výpočtu solventnosti a upravené míry solventnosti, limity a podmínky pro položky finančního umístění a garančního fondu včetně způsobu a čerpání vyrovnávací rezervy a stanovení maximální technické úrokové míry.

 Závěr

„Regulace je důležitá, ale…. Jsou tu různé návrhy, co všechno musí být regulováno, ale my říkáme: s regulací opatrně. Je špatně, když regulace chybí, ale je špatně, když je jí moc. Češi jsou vynalézaví a ve snaze vyhnout se přemíře regulace vznikají umělé postupy…A to je z našeho pohledu nežádoucí…“ uzavřela Silberová.

Dodala, že současná krize navíc ukázala, že když šlo do tuhého, každý stát uzavřel své finanční hranice a o nějakém pohybu kapitálu se všem mohlo jen zdát. Ukazuje se, že dokud se nerozvine spolupráce a komunikace mezi dohledy a to napříč jednotlivými sektory (tedy nejen mezi dohledy nad pojišťovnictvím, protože ani ty spolu nekomunikují), bez této spolupráce jakýkoliv režim podpory skupiny nebude fungovat.