Snem řady Čechů je žít si v penzi jako Rakušané. Studie Organizace hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o privátních penzijních fondech , zachycující data z roku 2008, potvrzuje, že jim je co závidět. Průměrná penze v této zemi činí totiž podle OECD čtyři pětiny průměrné mzdy.

Vše má ovšem svůj rub a líc. Měřeno podílem veřejných výdajů na penze k hrubému domácímu produktu zaujímá Rakousko mezi členy OECD druhé místo místo za Itálií. Země loni na důchody vynaložila 12,6 procenta HDP, zatímco v ČR to bylo 7,3 procenta HDP a průměr zemí OECD činí 7,2 procenta. Druhou stranou téže mince je ovšem progresivní zdanění v Rakousku. Minimální daně při ročním příjmu nad 11 tisíc eur činí podle oficiálního portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz 36,5 procenta, roční výdělky nad 60 tisíc eur jsou zdaňovány padesáti procenty.

Náhradový poměr (podíl důchodů ke mzdám) ve vybraných zemích OECD

 

Citovaných 80 procent náhradového poměru (podíl důchodu vůči mzdě - viz graf) vysoce převyšuje průměr OECD, který činí 59 procent a není přitom, jak upozorňují materiály této instituce, jediným zdrojem příjmů Rakušanů na penzi. Ti si mohou zvednout budoucí důchod i na základě dobrovolného penzijního firemního připojištění, případně prostřednictvím svých soukromých penzijních plánů.

Oficiální věk pro odchod do důchodu v Rakousku činí u mužů 65 let a u ž en je zatím o pět let nižší. Z dostupných informací ovšem vyplývá, že muži nyní zpravidla chodí do předčasného důchodu daleko dříve, a to ve věku kolem 59 let, zatímco ženy po dovršení 58 let.

Rakušané jsou a vždycky byli – vedle Němců – považováni za mistry světa ve spoření. Míra úspor v této zemi je jedna z nejvyšších v Evropě a podle informací Erste Bank (EB) se pohybuje kolem jedenácti procent.

Obyvatelé Rakouska obecně preferují jistotu a raději si zakoupí produkt s nižším úročením, který jim poskytuje garanci předem slibovaného výnosu. Přibližně 48 procent celkových úspor obyvatel této země tak podle údajů EB tvoří peníze na spořicích účtech nebo v hotovosti, dalších 17 procent připadá na životní pojištění a firemní pojistné plány. Devět procent tvoří instrumenty s pevným výnosem ( dluhopisy a cenné papíry, mající obdobný charakter), osm procent připadá na investiční fondy a pouze čtyři procenta na akcie .

Z českého pohledu stojí za zaznamenání především dvě okolnosti: Rakušané začínají se spořením na důchod nejpozději při nástupu do prvního zaměstnání a investují, respektive spoří, na penzi skutečně dlouhodobě. Liší se rovněž objem peněz, který na tento účel dlouhodobě vynakládají. Z průměrného hrubého příjmu 3 079 eur za měsíc vynaloží Rakušané podle informací EB v průměru na důchod za měsíc 370 eur. To je po zdanění víc než v Česku obvykle doporučovaných 15 procent.

Celkový podíl populace starší než 65 let ve srovnání s lidmi v produktivním věku dosahuje v Rakousku podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj asi 27,1 procenta a je tak vyšší než 23,8 procenta, což je průměr zemí OECD, respektive 22,1 procenta, které uvádí tentýž zdroj v případě Česka. I Rakušany tak pravděpodobně v budoucnu čeká další prodlužování věku pro odchod do důchodu , případně i další změny penzijního systému.